• Gabriela Musilová

Valentýnské vzpomínky na svatbu | Valentine's wedding memories

#wedding #svatba #valentinesday #valentyn #memories #vzpominky #bride #nevesta #inmypointofview #jaktovidimja #gabriela #article #dressedinglory #musilijsme

Moji milí, jak jste na tom s Valentýnem? Moje zkušenost je, že ho spousta Čechů odmítá slavit a radši ho ingoruje. Nikol Štíbrová jednou v nějakém facebookovém postu napsala něco jako, že "ten debilní americkej svátek slavit nebude, ale když nedostane kytku, bude na dva dny odpověď na všechno "NIC"". 😄

Pracuju v americké škole, takže den sv. Valentýna se mi připomíná, aniž bych ho o to prosila. Myslím, že v minulých letech jsme asi byli na Valentýna s Jiřím spolu, ale nepamatuju si nic moc konkrétního. Což vlastně o našem postoji k tomu dni dost vypovídá: uděláme si čas na sebe, ale ne víc než jindy, protože jedním dnem v roce se odbýt nenecháme. Takže takového Valentýna míváme v průměru jednou za jeden, dva týdny. A protože pro něj je pátek celý den až pozdě do večera služební, ani dneska to řešit nebudeme.

Když ale přemýšlím, čím hezkým bych dnešek mohla aspoň pro sebe ozvláštnit, vrací se mi vzpomínky na svatbu. Jsme teď manželé skoro rok a půl, brali jsme se 28. 9. 2018. A aspoň o pár slov a fotek se s vámi chci podělit.


My dear, how is your Valentine's day? My experience is many Czechs refuse to celebrate it and they rather ignore it. Czech actress Nikol Štíbrová once wrote a Facebook post that she "won't celebrate this stupid American holiday but if she doesn't get a flower her answer for everything is "NOTHING" for next two days". 😄

I work in an American school so Valentine's day is reminded to me without asking. I think we were probably together with Jiří on Valentine's day past years but I don't remember anything specific. Which tells a lot about our attitude to that day: we make some time for ourselves but no more than another time because this one day a year is not enough for us. So we usually have this kind of Valentine's day once in one or two weeks. And because Friday is a working day for my husband til late evening we won't make it today either. But I thought of a way to make it a bit special for myself today and wedding memories came to my mind. Now we are almost a year and a half married, we got married on the 28th of September 2018. And I want to share with you at least a few words a pictures.

Neberte me špatně, ale pro mě to nebyl nejkrásnější den v životě. Upřímně, všechny dny po tom jsou mnohem hezčí. A okolo svatby jsem si nejvíc užila den před, kdy jsme s rodiči a kamarády všechno připravovali, a den po, kdy jsme si užívali společnou snídani, všechen stres byl za námi a s Jiřím jsme odjížděli pryč od všech, abychom byli chvilku sami. Během svatebního dne toho bylo hodně, byla zima, na novomanžele je to fakt docela nápor. Hned pár měsíců po svatbě už jsem měla v hlavě seznam věcí, které bych udělala jinak, ale to asi taky čeká každou nevěstu (nebo všechny moje kamarádky mi byly schopné říct aspoň o jedné takové věci). Ale byla to krásná svatba, kterou jsme si užili, a spoustu věcí bychom líp neudělali.

Nejlepší bylo snad dopoledne, protože jsme měli svatbu až ve 13 hodin, takže jsme doma měli s rodiči, bráchy a družičkami velkou snídani. Holky pak za mě dokončily nějaké poslední detaily, když mě Anežka líčila a česala. Vojta, můj nejmladší brácha, s mamkou byli kolem, povídali jsme si, vytahovali do toho staré fotky. Pak přišel Jiří a táta nám dal požehnání, to pro mě byla nejdojemnější část dne. A když všichni odjeli do kostela, doma jsem zůstala jen já a můj první brácha a zároveň můj nejlepší kamarád Michal, protože mě vezl autem. Bylo úplné ticho, my jsme si vydechli a byli ještě chvilku spolu sami. Začínají se mi tady navalovat slzy, jenom si na to vzpomenu.


Don't get me wrong but for me it wasn't the most beautiful day in a life. Honestly, every single day afterwards is much more beautiful. And talking about wedding, I enjoyed the day before (when we were getting everything done with my parents and friends) and the day after the most (when we enjoyed breakfast together, all the stress was gone and Jiří and I were leaving to be alone for a while). During our wedding day it was crazy, cold, it's a lot to deal with for the newlyweds. Right few months after the wedding I had a list of thins in my head that I would change but probably every bride deals with that (or all of my friends were able to tell me about at least one thing). But it was a beautiful wedding, we enjoyed it and we wouldn't make most of the things better.

The best part was the whole morning because the ceremony was at 1PM so we had a long breakfast with my parents, brothers and bridesmaids. My girls finished some details for me while Anežka was doing my make-up and hair. Vojta, my youngest brother, with my mum were around, we were talking, looking at old photos. Then Jiří came and my dad gave us a blessing, that was the most emotional part of the day for me. And when everybody left to church, only I and my first brother and best friend Michal stayed at home because he drove me to church. It was absolutely silent, we breathed and were alone just the two of us for a while. I am starting to cry now when I remember the moment.

Obřad byl přesně takový, jaký jsme chtěli. Bylo tam hodně lidí, byl trochu dojemný, byla sranda a hlavně: bylo to o Kristu. Kluci z mojí mládeže v čele s bráchou vedli chvály, kázání i požehnání bylo o nás a pro nás, protože nás naši kazatelé znají. Sliby jsme si s Jiřím psali sami. A to nejdůležitější: bylo to vevnitř v kostele, kdy pořád ještě svítilo slunce a nikomu nemrzly prsty na nohou. 😄


The service was just how we wanted it to be. There were a lot of people, it was a bit emotional, funny and the most important: it was Christ-centered. Boys from my youth group with my brother as a leader did the worship, the sermon and blessing were about us and for us because our pastors know us. We wrote our own wedding vows. And also important: it was inside, the sun still shined and nobody was freezing. 😄

Na odpolední oslavu jsme jeli na statek, kde byl výborný raut podle našeho přání (podzimní svatba = dýňová polévka apod.), spousta známých přiložila ruku k dílu a postarala se o doplňkový program (díky, Krejčí, ještě jednou za lukostřelbu!). My jsme se pak šli fotit ve dvou a byli jsme pryč dlouho (mrzí mě to a je to jedna z věcí, kterou bych změnila, znovu bych párové focení přesunula na dopoledne). A během odpoledne se hodně ochladilo, zatáhlo, chvílemi i lehce pršelo, ale díky skvělému servisu ze statku se stany, ve kterých se sedělo, docela dobře vytopily. Kamarád Daniel pak vedl společné modlitby a požehnání, byla v tom úžasná jednota.


The afternoon reception was at a farm where they prepared Swedish tables as we wanted (fall wedding = pumpkin soup etc.), many friends helped us with an entertainment (Thank you, Krejčí, for the archery!). Jiří and I went to make some photos and it took us a long time (I am sorry for that and it's one of the things I would change, rather schedule it in the morning). And during the afternoon it got cold, cloudy and it was raining a bit but the farm owners put the heaters into the garden tents where people sit. Our friend Daniel lead the prayer time and blessing and it was an awesome unity in it.

Jiřího svědek Honza je herec a zorganizoval úžasnou odpolední zábavu, ve třech se postarali o divadelní improvizaci, která měla úspěch u všech. Díky Bohu nám to Čára natočila! Večer pak hrála naprosto exkluzivní hudba. Chtěli jsme totiž nějaký jazzový jam a máme kamarády perfektní muzikanty, u kterých jsme si mysleli, že by jim to spolu šlo, ale většinou se neznali a nikdy spolu předtím nehráli. Tak jsme je seznámili. 😄 Kluci byli nadšení, sjeli se z celých Čech dokonce i na zkoušku a celý večer na svatbě si užívali společné hraní a my jsme si užívali parádní hudbu. Bylo to fakt veliké požehnání, že se povedlo je spojit, do teď na to vzpomínají a říkají mi, jak je to bavilo. Hrály dva klavíry, kytara, housle, basa a klarinet a saxofon. Famózní! Všechno večer korunoval perfektní svatební dort, který jsem z mrazáku ochutnala až měsíce po svatbě, ale byl dokonalý. Babička, no.


Jiří's bestman Honza is an actor and he was in charge of afternoon programme, they - in a group of 3 - made an awesome improvisational theatre and everybody enjoyed it. Thank God our friend Čára recorded it! In the evening an exclusive music played. We wanted some jazz jam session and some of our friends are incredible musicians. We thought they would fit together but mostly they didn't know one another and they never played together before. So we introduced them. 😄 Guys were so excited, they gathered to rehearsal from all the Bohemia and they enjoyed playing together the whole wedding evening and we enjoyed perfect music. It was so blessed that we put them together, even now they still remember playing together and say how they enjoyed it. There were 2 pianos, a guitar, a violin, a bass guitar and a clarinet and a saxophone. Fantastic! The evening was crowned with a perfect wedding cake that I first tasted from a freezer months later, but it was great. Well, grandma.

Když jsem to takhle zrekapitulovala, upřímně, bylo to vlastně skvělé a mám radost z toho, jaká naše svatba byla. Jak si vy pamatujete svoji svatbu? Na co nejradši vzpomínáte? A pokud jste ji ještě neměli, jak si ji představujete?


When I summarised it, honestly, it was great and I'm happy for how our wedding was. How do you remember you wedding? What are your dearest memories? And if you didn't have one yet, how do you imagine it?


Foto | Photo Petr Gebauer

Oznámení | Invitation Eva Petržilková & Ráchel Tomešová

Makeup Artist & Hair Stylist Anežka Augustinová

Šaty | Dress Kabelková & Oplocká

Bohoslužba | Wedding service Evangelický kostel ČCE Kynšperk

Místo | Place Manský dvůr